Erb pochází z roku 1116, kdy také vznikl „cech mlynářský”. V kronice „Poselkyně
starých příběhův českých“., v kapitole 34, str. 289, vypravuje kronikář František
Jan Beckovský (1658-1725), pražský křížovník, český buditel a spisovatel o vzniku
mlynářského znaku i o zvláštní udatnosti českého mlynáře Jiřího z Doupova následující:
Léta 1116 požádán byl Vladislav I., kníže český od krále uherského Štěpána II., aby
mezi sebou spolu věčný pokoj uzavřeli. Za tou příčinou sjeli se oba vládcové se vším
lidem na uherské pomezí.
Pověst o vzniku mlynářskéhjo erbu
V ten čas byl však z Uher vyhnán jistý bohaprázdný chlap, jménem Sok. Týž chtěje se
vymstíti za to své vyhoštění ze zemí uherských, ze msty se vynasnažil falešného posla
sám učiniti a obě strany na sebe popudil tak, že místo věčného smíru povstal mezi
Uhry a Čechy veliký boj, při kterém bylo bojováno se střídavým štěstím.
Najednou počali čeští zástupové utíkati a útěku tomu nemohl zabránit ani Vladislav
kníže, sám který osobně k vojsku dorazil. Když již nebezpečí prohry bitvy bylo největší
a zdála se být věc česká celá ztracena, skočil mezi dotírající Uhry muž v bílé suknici
a veliké množství jich mečem v půli zprotínal tak, že až do ozdobných článků se v krvi
lidské brodil. To když Uhři viděli, na útěk se obrátili a až k městu Budínu pospíchali.
Po tak slavném vítězství tázal se kníže Vladislav svých rytířů, kdože byl ten hrdina,
jenž si tak udatně počínal? Odpověděli rytíři, že mlynář Jiří z Doupova, načež týž
byl před kníže přiveden.
Když se knížeti poklonil, povstal kníže z pařezu, na kterém po boji odpočíval a podal
udatnému bijci ruku. Mlynář chtěje mu také pravou podati, spatřil že v bitvě o tři
prsty přišel. Proto rychle ruku o svou bílou suknici otřel, přičemž tři krvavé pruhy
si udělal a teprve poté ruku knížeti podal. Kníže nato oslovil mlynáře následovně:
"díky Ti, ctný, udatný hrdino, žes nás dnes od veliké hanby vysvobodil. Za odměnu
budeš ty a všichni tvý potomci tvého stavu tři červené pruhy v bílém poli erbu, jaké
jsi sám učinil užívati!" Zároveň jmenoval Jiřího z Doupova správcem města Žatec a
celého tenkráte ještě českého kraje. Soka pak, který svým hanebným vystoupením onu
strašlivou řež a zlovůli způsobil, kázal kníže u přítomnosti, jak mlynáře a celého
vojska, čtyřmi koňmi roztrhati.
Mlynářský znak je rozdělen kolmým zeleným pruhem na dvě pole. V levé modré polovině
je stříbrné palečné kolo a nad ním rozevřené zlaté kružidlo, přes pravou bílou polovinu
se táhnou šikmo tři červené pruhy.